Fotku vytvořenou umělou inteligencí dnes okem často nerozeznáte. Pomoci můžou dvě technologie: neviditelný vodoznak SynthID od Googlu a Content Credentials, digitální „rodný list“ obrázku, za kterým stojí koalice stovek firem včetně Microsoftu, Adobe a OpenAI. Obě se dají ověřit zdarma během minuty. Žádná z nich ale není stoprocentní a chybějící značka neznamená, že je obrázek pravý.

SynthID: neviditelný vodoznak Googlu

SynthID je nástroj laboratoře Google DeepMind, který do obsahu vytvořeného umělou inteligencí vkládá vodoznak, jenž lidské oko nevidí a neubírá na kvalitě. U obrázků a videa má podle Googlu vydržet ořez, filtry, změnu snímkové frekvence i ztrátovou kompresi. Vodoznak dostává i zvuk z hudebního modelu Lyria a z podcastů v NotebookLM a dokonce text z aplikace Gemini, kde Google nepatrně upravuje pravděpodobnost jednotlivých slov.

Ověřit ho můžete přímo v aplikaci Gemini, ve Vyhledávání Google nebo v prohlížeči Chrome. Stačí nahrát obrázek, video nebo zvuk a zeptat se, jestli ho vytvořila nebo upravila AI od Googlu. Pro všechny je otevřený i samostatný portál SynthID Detector, který podle Googlu rozpozná vodoznaky nejen od Googlu, ale i od partnerů, mezi které patří OpenAI, NVIDIA a korejský Kakao. Apple se má přidat brzy.

Content Credentials: rodný list obrázku

Content Credentials jsou otevřený standard, který spravuje koalice C2PA (Coalition for Content Provenance and Authenticity). Podle stránek projektu se do něj zapojilo přes 500 firem v čele s Microsoftem, Adobe, Intelem, BBC, Sony, OpenAI, Googlem, Metou a Amazonem. Obrázek s Content Credentials nese připnutý záznam o tom, jak vznikl a jak byl později upravován. Na webu nebo v aplikaci ho poznáte podle malé ikonky „CR“, po kliknutí se rozbalí podrobnosti.

Pokud ikonku nevidíte, můžete soubor nahrát na stránku contentcredentials.org/verify a záznam si zobrazit tam. Na rozdíl od SynthID nejde o vodoznak uvnitř obrazu, ale o metadata přiložená k souboru. Při přeposílání přes sociální sítě nebo chatovací aplikace se proto mohou ztratit.

Proč to není jistota

Obě technologie fungují jen tam, kde je tvůrci nástrojů opravdu používají. Obrázek z generátoru, který vodoznak nevkládá, žádnou stopu mít nebude. Podle stránek Content Credentials se navíc lidé se zlými úmysly budou dál snažit vydávat umělý obsah za skutečný. Když tedy obrázek žádnou značku nemá, znamená to jen, že nevíte, odkud pochází.

Pomoct mohou i nová evropská pravidla. Od 2. srpna 2026 musí podle článku 50 AI Actu poskytovatelé generativní AI označovat výstupy strojově čitelně a kdo zveřejňuje deepfake, musí ho viditelně označit. Podle průzkumu CVVM z letošního jara si takové označování přeje 93 % Čechů. Podvodníci se ale pravidly řídit nebudou.

Co dělat s podezřelým obrázkem

Když vás obrázek šokuje nebo se vám zdá až příliš dokonalý, zkuste nejdřív SynthID v Gemini a Content Credentials. Pak hledejte původní zdroj zpětným vyhledáváním obrázku v Google Lens nebo podobném nástroji: pravá fotka ze skutečné události obvykle existuje ve více verzích od různých autorů a médií.

A hlavně neposílejte obrázek dál, dokud si nejste jistí. Většina falešných fotek se šíří proto, že je lidé přepošlou dřív, než je ověří.

Zdroje: Google DeepMind: SynthID, Content Credentials, ověření Content Credentials, AI Act, článek 50, CVVM (6/2026). Foto: Unsplash.

Vzorové prompty ke zkopírování