Ve skutečnosti: Mezinárodní organizace práce (ILO) spočítala, že generativní AI se nějakým způsobem dotýká zhruba každého čtvrtého pracovního místa na světě. Do kategorie nejvíce ohrožených ale spadá jen 3,3 % zaměstnanosti. U většiny profesí podle ILO AI práci promění, ne zruší, protože se skládá z úkolů, které potřebují člověka.

Odkud se strach bere

Obava, že stroje vezmou lidem práci, je stará jako průmyslová revoluce. S nástupem ChatGPT na konci roku 2022 ale poprvé zasáhla i kanceláře. Najednou se zdálo, že psaní textů, překlady, účetnictví nebo programování zvládne program zadarmo a za pár vteřin. Titulky o tom, kolik milionů míst zmizí, se šíří rychleji než data, ze kterých vycházejí.

Strach z ohrožení pracovních míst se objevuje i v průzkumech mezi zákazníky. Podle společnosti Gartner, která v prosinci 2023 oslovila 5 728 zákazníků, je to po obavě, že se nedovolají živému člověku, druhá nejčastější výhrada vůči AI v zákaznických službách.

Co říkají data: každá čtvrtá práce, ale ne zánik

Nejpodrobnější globální odhad zveřejnila v roce 2025 Mezinárodní organizace práce, agentura OSN. Výzkumníci prošli vzorek z téměř 30 tisíc pracovních úkolů polské klasifikace zaměstnání, zeptali se 1 640 pracujících a výsledky konzultovali s mezinárodními experty. Celkem sesbírali přes 52 tisíc hodnocení u 2 861 úkolů.

Výsledek: zhruba každý čtvrtý pracující na světě má zaměstnání, kterého se generativní AI nějak týká. Do nejvyšší kategorie ohrožení ale spadá jen 3,3 % zaměstnanosti. Ženy jsou ohrožené víc než muži (4,7 % proti 2,4 %), protože častěji pracují v administrativě. Ta má podle ILO nejvyšší míru ohrožení dlouhodobě.

Velký rozdíl je mezi zeměmi. V chudých státech se AI týká 11 % zaměstnanosti, v bohatých 34 %. Česko patří mezi bohaté ekonomiky, takže se změny dotknou i nás víc než světového průměru. Klíčová věta studie ale zní jinak, než by čekali autoři katastrofických titulků. Protože se většina profesí skládá z úkolů, které vyžadují lidský vstup, nejpravděpodobnějším dopadem generativní AI je podle ILO proměna pracovních míst.

Místa zanikají i vznikají

Světové ekonomické fórum (WEF) v lednu 2025 zveřejnilo zprávu Future of Jobs, která vychází z průzkumu mezi velkými firmami po celém světě. Podle ní změny v technologiích, ekonomice, demografii a zelené transformaci do roku 2030 vytvoří 170 milionů nových pracovních míst a 92 milionů jiných zruší. Čistý přírůstek tedy vychází na 78 milionů míst. Proměna se dotkne 22 % pracovních míst.

Nejrychleji podle WEF porostou profese v technologiích, datech a AI. Růst ale čeká i obory, kde stroj člověka nahradí těžko: řidiče rozvozu, pečovatele, učitele nebo zemědělce. Mezi nejrychleji rostoucími dovednostmi jsou vedle technologických i lidské, jako kognitivní dovednosti a spolupráce.

Je dobré dodat, že WEF vychází z odhadů firem, nikoli z toho, co se skutečně stane. Jde o očekávání manažerů, ne o změřenou realitu. Obě velké studie se ale shodují v tom podstatném: jde o přestavbu práce, ne o její konec.

Jak to vypadá v Česku

Podle Českého statistického úřadu používalo v roce 2025 aspoň jednu technologii umělé inteligence 18 % tuzemských firem s deseti a více zaměstnanci. Generativní AI na psaní textů nebo kódu nasazuje 13 % podniků, víc než je evropský průměr 9 %.

Firmy přitom nemají problém s přebytkem lidí, ale s jejich nedostatkem. V průzkumu AI MOMENTUM 2026, který udělala Česká asociace umělé inteligence s Hospodářskou komorou mezi 1 033 firmami, označilo nedostatek kvalifikovaných lidí za největší brzdu zavádění AI až 80 % podniků. Hledají lidi, kteří s AI umí pracovat, ne stroje, které by lidi nahradily.

V čem nás AI nenahradí

Dnešní jazykové modely umí rychle napsat první verzi textu, shrnout dokument nebo navrhnout kód. Neumí ale nést odpovědnost, rozhodnout, co je v dané situaci správné, vyjednat s klientem, postarat se o nemocného nebo vychovat dítě. A dělají chyby, které musí někdo poznat a opravit. Čím víc se práce týká lidí, úsudku a odpovědnosti, tím menší je šance, že ji AI převezme celou.

Nejvíc se změní práce, která se skládá z opakovaného zpracování textu a dat: administrativa, zadávání údajů, část zákaznické podpory. I tam ale spíš ubude rutiny, než aby zmizeli lidé úplně.

Co to znamená pro vás

Místo otázky „vezme mi AI práci?“ si položte jinou: které části mé práce může dělat AI a co zbude na mě? Rutinní úkoly zkuste předat AI a ušetřený čas věnujte tomu, v čem je člověk nenahraditelný. Učte se s nástroji pracovat. Podle WEF i českých firem jsou právě lidé, kteří AI ovládají, to, co na trhu práce chybí nejvíc.

Zdroje: ILO: Generative AI and Jobs: A Refined Global Index of Occupational Exposure (2025), WEF: Future of Jobs Report 2025, ČSÚ přes BusinessInfo.cz, BusinessInfo.cz: průzkum ČAUI a HK ČR, Gartner (2024). Foto: Unsplash.