Od 2. srpna 2026 platí v celé Evropské unii pravidla, která mají lidem říct, kdy mluví se strojem a kdy se dívají na obsah vytvořený umělou inteligencí. Článek 50 evropského nařízení o umělé inteligenci (AI Act) se týká chatbotů, hlasových asistentů, deepfaků i textů o věcech veřejného zájmu. Kdo povinnosti poruší, riskuje pokutu až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového obratu.

Pravidla, která uvidí každý

AI Act náběh rozložil do několika let. Zákazy nejrizikovějších praktik platí od února 2025, teď přišla na řadu pravidla transparentnosti, která se běžných lidí dotknou nejvíc. Podle serveru Lupa.cz článek 50 obsahuje pět různých povinností pro různé aktéry: jiné má ten, kdo systém umělé inteligence vyvíjí, a jiné ten, kdo jeho výstupy zveřejňuje.

Česká asociace umělé inteligence zároveň upozorňuje, že zákon nevyžaduje viditelnou nálepku u každého výstupu AI. Cílem je, aby člověk nebyl uveden v omyl tam, kde na tom záleží: v rozhovoru, který vypadá jako lidský, nebo u záběru, který vypadá jako skutečný.

Chatboti a AI agenti se musí představit

Systém, který s lidmi komunikuje přímo, musí být navržený tak, aby uživatel věděl, že mluví s umělou inteligencí. Výjimkou jsou jen situace, kdy je to rozumně informovanému člověku zřejmé z okolností. Podle návrhu pokynů Evropské komise má informace zaznít v okamžiku kontaktu a nestačí ji schovat do obchodních podmínek.

Pokyny Komise se týkají i takzvaných AI agentů, tedy systémů, které samy vyřizují úkoly za člověka, třeba objednávky nebo rezervace. Podle advokáta Jaroslava Kuby z kanceláře Rödl, kterého cituje Lupa.cz, musí takový agent kromě toho, že je AI, prozradit i to, za koho jedná.

Deepfaky a texty ve veřejném zájmu

Obrázky, zvuk a video, které vytvoří nebo upraví umělá inteligence, musí poskytovatel takového nástroje označit strojově čitelně, aby je šlo technicky rozpoznat. Deepfaky, tedy záběry, které vypadají jako skutečná osoba nebo událost, musí navíc viditelně označit ten, kdo je zveřejňuje. U zjevně uměleckých a satirických děl stačí mírnější forma, která dílo nekazí.

Označit se musí i text vytvořený umělou inteligencí, který informuje veřejnost o věcech veřejného zájmu, například o zdraví, spotřebitelských tématech nebo politice. Výjimku mají texty, které prošly skutečnou redakční kontrolou a za které nese odpovědnost konkrétní člověk nebo organizace. Podle Lupa.cz se pravidla dotknou i reklamních vizuálů a produktových fotografií, pokud by mohly klamat o skutečném vzhledu nebo vlastnostech výrobku.

Odklady a co zatím neplatí

Pro systémy uvedené na trh už před 2. srpnem 2026 platí podle Lupa.cz odklad technického označování obsahu do 2. prosince 2026. Takzvaný digitální omnibus, balík úprav evropských digitálních pravidel, navíc posunul hlavní povinnosti pro vysoce rizikové systémy umělé inteligence na konec let 2027 a 2028. Pravidla transparentnosti z článku 50 se ale používají už teď.

„Štítky fungují jen tehdy, pokud jsou autentické, odolné proti manipulaci a ověřitelné.“

Anton Arapov, ředitel OpenSSL Corporation, pro Lupa.cz

Co to znamená pro vás

Jako čtenáři byste nově měli vždy vědět, kdy mluvíte se strojem a kdy se díváte na uměle vytvořené video. Pokud ale označení chybí, neznamená to automaticky, že je záběr pravý. Podvodníci pravidla dodržovat nebudou, takže u šokujících videí a hlasových zpráv dál platí ověřit si informaci z jiného zdroje.

Pokud máte e-shop nebo firmu a na webu vám běží chatbot, zkontrolujte, že se hned v první zprávě představí jako AI. A pokud na sociální sítě dáváte obrázky z AI, které vypadají jako skutečné, přidejte k nim viditelné označení.

Zdroje: AI Act, článek 50, Lupa.cz, 29. 7. 2026, GT Law: návrh pokynů Komise k článku 50. Foto: Evropský parlament (Laia Ros), CC BY 2.0.

Vzorové prompty ke zkopírování