Nástroje s umělou inteligencí používá alespoň někdy 72 % Čechů a Češek, každý týden je má v ruce více než polovina lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd, který se na umělou inteligenci zeptal vůbec poprvé. Zároveň ukazuje, že lidé se AI bojí hlavně kvůli vlastnímu myšlení: téměř třetina se obává, že nás udělá línými a závislými.

Kdo AI používá a jak často

CVVM zařadilo otázky do svého pravidelného Panelu Naše společnost. Odpovídalo na ně 1 031 lidí starších 15 let od 27. března do 8. dubna 2026, část online a část v osobním rozhovoru s tazatelem. Výsledky ústav zveřejnil 22. června. Za umělou inteligenci průzkum považoval generativní nástroje typu ChatGPT, Copilot nebo Gemini.

Každý den používá AI přibližně pětina lidí (21 %), z toho 12 % dokonce mnohokrát denně. Dalších 20 % po ní sáhne několikrát týdně a 10 % zhruba jednou týdně. Méně často ji používá 21 % dotázaných a 27 % ji nepoužívá nikdy.

Rozdíly mezi generacemi jsou obrovské. Ve věku 15 až 29 let používá AI alespoň jednou denně 45 % lidí, ve skupině 30 až 39 let 29 % a mezi lidmi nad 65 let jen 3 %. O tom, jak se AI vyvíjí, podle vlastních slov „ví hodně“ 39 % nejmladších respondentů ve věku 15 až 19 let. Muži uvádějí hlubší znalost častěji než ženy (20 % proti 9 %), stejně jako vysokoškoláci.

Pomocník v práci, ale i hrozba pro myšlení

Na otevřenou otázku, v čem je umělá inteligence pro lidstvo přínosem, nejčastěji zaznívala pomoc s prací, rutinními a administrativními úkoly (24 %). Těsně za ní byla úspora času a efektivita (23 %) a snadnější přístup k informacím (22 %). Vědu a medicínu zmínilo shodně 14 % lidí. Zhruba každý desátý v AI nevidí žádný přínos, ale spíš hrozbu.

Mezi riziky vede oslabení kritického myšlení, zlenivění a závislost na AI (30 %). Druhým nejčastějším strachem jsou dezinformace, hoaxy a deepfaky (23 %). Ztrátu kontroly nad umělou inteligencí zmínilo 17 % lidí a ztrátu pracovních míst 16 %.

Devět z deseti chce vědět, kdy jde o AI

Nejsilnější shoda panuje v tom, že lidé mají vědět, kdy mají co do činění s umělou inteligencí. S výrokem, že by lidé měli být vždy informováni, když s nimi na sociálních sítích, e-mailem nebo po telefonu komunikuje AI, souhlasí 93 % dotázaných. Stejný podíl chce vědět, že k výrobě textu, obrázku nebo videa byla použita umělá inteligence. Zhruba dvě třetiny lidí s oběma výroky souhlasí „rozhodně“.

Výrazná většina má obavy i z dopadů na vlastní hlavu. S tím, že používání AI zhoršuje schopnost myslet a rozhodovat se, souhlasí 81 % lidí. Že je rozvoj AI příliš rychlý a společnost na něj není připravená, si myslí 73 %. Přesto 61 % souhlasí, že by Česko mělo rozvoj umělé inteligence podporovat, a stejný podíl věří, že AI usnadní každodenní život.

Katastrofické scénáře většina nesdílí. Že umělá inteligence způsobí masovou nezaměstnanost, si myslí jen 36 % lidí, zatímco 51 % nesouhlasí. A jen pětina (21 %) si myslí, že je AI přeceňovaná a její vliv nebude velký. Lidé, kteří AI používají každý týden, jsou výrazně optimističtější: že jim usnadní pracovní život, si myslí 75 % z nich, u ostatních jen 30 %.

Co to znamená pro vás

Čeští uživatelé berou umělou inteligenci jako běžný pracovní nástroj, ale chtějí vědět, kdy s ní mají co do činění. Přesně to od 2. srpna 2026 vyžadují nová evropská pravidla: chatboti se musí představit jako AI a deepfaky musí nést označení. Pokud AI používáte v práci nebo ve firmě, počítejte s tím, že zákazníci i kolegové budou chtít vědět, kde jste ji nasadili.

A obavu z oslabení vlastního myšlení stojí za to brát vážně. AI je dobrá na první verzi textu nebo shrnutí, rozhodnutí a kontrolu faktů ale nechte na sobě.

Zdroje: CVVM SOÚ AV ČR: Umělá inteligence – znalosti, zkušenosti a postoje (tisková zpráva, 22. 6. 2026), CVVM, anglické shrnutí. Foto: Unsplash.

Vzorové prompty ke zkopírování